Kdo může s čistým svědomím říct, že přebírá plnou zodpovědnost za svůj život?
Víš vůbec, co to přesně znamená?
Můžeme si to rozepsat pro lepší pochopení.
Nesvádíme své chyby na selhání rodičů, kolegů, ani na geny a předky.
Bereme svůj život komplexně do svých rukou.
Nehledáme výmluvy.
Když se nám něco nepovede, máme automaticky nastavené hledat výmluvu, proč se daná věc stala.
-Spadlo nám něco na zem, protože to bylo špatně položené, protože na stole nebylo místo…
-Neumím to, protože mě to rodiče nenaučili, protože jsem tak nebyla vychovaná…
-Přišla jsem pozdě, autobus jel dříve než obvykle.
-Nikdo v naší rodině na to nebyl, proto to neumím, nemám to v genech…
-Neuklidila jsem to, protože…
-Nerozvedu se, protože neumím být sama.
-Neřeknu si o pomoc, stejně to nemá cenu.
-Na změnu práce jsem už stará.
-Na naučení něčeho nového jsem blbá.
-Já už jsem taková, tak to prostě mám…
Nenatankovala jsem, protože, přišla jsem pozdě, protože, neuklidila jsem, protože, udělala jsem tu práci, protože, neumím to, protože, mám špatnou práci, protože...
To je jen zlomek výmluv, které mě v rychlosti napadly.
Všechno je to ale jen neochota vzít zodpovědnost za naše činy.
Za naše omyly, které se samozřejmě můžou stát. A někdy jsou i vítané, protože se díky nim naučíme něco nového. Nebo najdeme řešení. Pokud ovšem chceme a nehledáme raději výmluvu, proč se omyl stal.
Proč něco neumím, nebo proč něco nechci změnit.
Zodpovědnost znamená přiznat omyl nebo neúspěch a hledat řešení. Hledat cestu a způsob, aby se neopakoval.
Rozhodně to není hledaní výmluv. Házení viny na ostatní. Vztekání se a kopání kolem sebe.
Omyly jsou lidské a jsou jen naše škola. Výmluvy jsou slabošské a dětinské.
Je to schovávání se sama před sebou. Před svou zodpovědností.
Převzetí zodpovědnosti je odvážné a bojíme se jí.
Ale uklidním vás. Čím častěji si ji uvědomíte a budete se podle ní chovat, tím snadněji se vám bude žít.
Bude se pro vás stávat samozřejmostí.
Časem vám ani nepřijde na mysl, že byste se měli někdy zodpovědnosti vzdát.
Naopak. Už to nikdy neuděláte.
Některá rozhodnutí jsou samozřejmě náročnější a vyžadují spoustu odvahy a síly.
To nesnižuji. Ale stále je to váš život a jen vy a nikdo jiný za něj nesete zodpovědnost.
Strach udělat velký a razantní krok nám brání ho vykonat.
A pro velké a náročné kroky se hledají výmluvy a omluvy snáz.
Jednejte tak, aby vaše činy byly naprosto v souladu s vaším vnitřním pocitem.
Aby vaše svědomí bylo čisté.
Aby to pro vás bylo ze začátku možná náročné, ale pocit z vás samotných byl radost z vašeho čistého jednání.
Zodpovědnost za svůj život je i ozvat se, když s něčím nesouzním.
Říct svůj názor a nemlčet, abych se třeba neztrapnila. Aby nebylo zle.
Ano, někdy je moudřejší mlčet – nejednat ze svého ega.
Být moudrý a umět mlčet je také zodpovědnost.
Wow, zní to velmi složitě, že.
Je to ale velmi jednoduché.
Umlčte mysl a vše a vnímejte vaše nitro.
Tam uvnitř jste skutečně vy.
Tam uvnitř je ten krásný člověk. Moudrý, laskavý a milující.
Ten, který jedná čistě.
Který žije svůj nádherný život.
Ne v obavách, výmluvách a pod nadvládou strachů.
Neutíká, nevymlouvá se, ale koná.
Umíš přebrat zodpovědnost za své činy? 🍀
Za svůj život? 🧚♀️
Brzdí tě někde strach? 🙀