Vytvoř si svůj vlastní prostor, kde se budeš cítit stejně krásně, jako já v tom svém.
Jako mentorka jsem měla tu čest pomáhat mnoha ženám objevit jejich vnitřní sílu, naučit je mít se rády a ukázat jim, že mohou dosáhnout mnohem víc, než si kdy myslely.
Moje vášeň – psaní – zůstávala však v pozadí. Čas věnovaný druhým byl krásný a velmi mě obohacoval, ale můj sen šel trošku stranou.
Teď si přeji se zase více věnovat sama sobě a tomu, co mě začalo volat zpět. Psaní.
Chci předat své zkušenosti ve svém knize, na které už intenzivně pracuji.
Pojď se mnou. Společně můžeme objevit, co znamená jít za svými sny, bez ohledu na překážky. Najdeš mě na Facebooku, Tiktoku i Instagramu. Sdílím tam nejen své příběhy, ale i myšlenky a inspiraci, která může být užitečná i tobě.
Přidej se ke mně na cestu, která nás může obě obohatit a přivést blíž k našim snům.
Vybavuji si ale okamžiky, kdy jsem byla součástí nehezkých her v našem světě – vysmívání se této jedinečnosti.
Vysmívání se autenticitě jedinců – té skutečné autenticitě.
Co se skrývá za takovým až stupidním jednáním?
Strach, závist, potřeba zapadnout.
Strach ukázat sama sebe, skutečnou sama sebe.
Nejistota.
Je to zdánlivě mnohem jednodušší – schovávat se v davu, než být osvobozená od závislosti na hodnocení okolí.
Říct ne neznamená být špatný člověk. Znamená to – mám se ráda, vážím si sama sebe.
Opak našemu okolí říká – jsem nejistá.
Nezískáme tím vděk nebo obdiv, ale opak. Neúctu od okolí.
Nevážíme si sami sebe – jak by si nás mohl vážit někdo jiný?
Většina z nás je zvyklá ráno si dojít na toaletu, vyčistit zuby, políbit muže, přichystat snídani – zvyk, přebraný od rodiny.
Máme zvyk chodit do práce, do školy, uklízet byt – vzorce přebrané od společnosti a vnímané jako samozřejmé.
Je to však naše svobodná vůle?
Já kdysi platila za nešikovnou a zapomnětlivou.
Padaly mi věci, stále jsem něco někde zapomínala, rozbíjela, ztrácela.
A lidé se mi smáli – „z legrace“.
A já se smála taky.