Zprávy, dramata a naše tělo
Nedávno jsem natrefila na seznam a jeho zprávy. Není to činnost, kterou bych pravidelně dělala, ale přemohla mě zvědavost. Co se tady vlastně píše?
Bylo to poměrně náročné čtení, pro svůj obsah.
Sáblíková je nemocná, nejede 3000 trať. Vlaďka Něrgešová má rakovinu. Jana Brejchová zemřela. Rusko vybombardovalo Ukrajinu. Léčitele zavřeli pro znásilnění. Na severu Itálie se utrhla lavina a zemřelo několik lidí.
Považuji se za veselého a pozitivního člověka. Po zavření stránky mi ale bylo zle. Skutečně můj pocit po těle byl – je mi zle, smutno, mám depresi. Nechce se mi žít v tomto světě. Nic nemá smysl.
A tak se ptám, jaký má smysl takové zprávy číst?
Co mi to do života přinese?
Proč vlastně něco takového děláme, tím myslím, proč na sebe chrlíme špatné zprávy a proč je hltáme? Proč nás tak přitahují dramata?
Ano, i mě tíží, jak se k sobě lidé chovají, resp. proč jsou děti v dětských domovech, proč jíme takové množství masa a týráme tím zvířata. Proč si lidé ubližují? Proč ničí přírodu, kácí lesy, vyhazují odpadky po ulicích…
I mě tato fakta tíží. Přispívám na několik dobročinných organizací, žiji tak, abych nezatěžovala přírodu, nejím maso…
Ale proč je po otevření seznamu jedna negativní informace za druhou?
A hlavně, proč je lidé čtou, proč je sledují?
Proč se programujeme tím špatným, a ne tím dobrým?
Uvědomili jste si někdy sami, jak se cítíte po takové jediné informaci? Natož po celé jejich záplavě?
Uvědomili jste si někdy své tělo, jak reaguje? A svou náladu po takových informacích?
I já dříve sledovala zprávy, četla o politice, o katastrofách a podobně. Přišlo mi to důležité. Mé hovory se samozřejmě ubíraly velmi často tímto směrem. Má tvář byla vážná a dramatická, až mi to dnes připadá komické.
Teď jsou má témata úplně jiná a víte co? Já cítím takový klid 😊
V mém okolí a nepochybuji, že i ve vašem je spousta lidí, kteří neustále dramatizují. Na potkání na vás chrlí, jak se mají špatně, kam ten svět spěje, vzdychají a vyhledávají na co si postěžovat.
I z veselé informace dokážou udělat negativní.
Vnímáte, jak se s takovými lidmi cítíte?
Jak velký je rozdíl, když si přečtete, nebo poslechnete něco veselého, nebo dramatického?
A jak velký rozdíl je, když se smějete s veselým člověkem, nebo vzdycháte s dramatickým?
Jak velký rozdíl je ve vašich pocitech i po těle.
Zprávy na seznamu se mnou zamávaly tak, že mám potřebu na ně napsat článek.
Neumím si představit, co dělají s jejich pravidelným čtenářem, nebo divákem u televize.
Já vím, co se mnou dělají negativní lidé, proto se jim obloukem vyhýbám. A zprávy už také dlouhou dobu neotevřu. 😅
Totéž doporučuji všem, kteří mají rádi své životy, své zdraví, radost a smích.
Pokládám si otázku, co vede lidi k tomu vyhledávat dramata a povídat si o nich?
Únik od svých životů?
Baví nás, když je nám zle?
Napiště mi váš názor.
Náš mozek je prý naprogramován na přežití, proto je zvyklý vyhledávat to špatné. Nemoci, predátory, konflikty ve smečce.... Je zvyklý vyhledávat primárně to špatné, aby přežil. Je to boj o život. Drama = alarm. Je to vzrušení, proto nás to může i krátkodobě vytrhnout z letargie. Něco se děje.
Dlouhodobě to má ale opačný efekt pro náš život.
Dnes už nejsme v pravěku, proto pojďme náš mozek trénovat na radost a vědomě si vybírat informace a tím zkvalitnit život.
Radost není popírání reality, je to vědomá volba.
Určitě není fajn dělat, že se nic neděje. Přehlížet týrání, neúctu k životům, ničit přírodu a podobně. Jen se dívat a vzdychat však ničemu nepomůže.
Aktivně pomáhat je fajn. Udělat něco pro hezčí svět, to je skvělé. Vždy je důležité začít u sebe.
Začít být lepším člověkem, přinášet nějakou skutečnou hodnotu, dělat něco, co pomůže. To vše je skutečně super.
Co děláš proto, aby byl svět hezčí?
A co bys ještě mohla udělat pro hezčí svět?
A co výzva, vědomý výběr zpráv?
Vyber si dnes jednu zprávu, která tě potěší, a jednu věc, kterou uděláš pro lepší svět a klidně pokračuj celý týden 😊
