Co je to vlastně zvyk?
V našich životech je tolik činností, které děláme automaticky. Ani si neuvědomujeme, že je to vlastně všechno jsou zvyky – vzorce, které opakujeme den co den.
Zvyky, které nám ubližují, ovládají nás – nebo naopak pomáhají.
Destruktivní, nebo nápomocné.
Většina z nás je zvyklá ráno si dojít na toaletu, vyčistit zuby, políbit muže, přichystat snídani – zvyk, přebraný od rodiny.
Máme zvyk chodit do práce, do školy, uklízet byt – vzorce přebrané od společnosti a vnímané jako samozřejmé.
Je to však naše svobodná vůle?
Máme zvyky, které tak úplně v pořádku nejsou – jako kouření, hraní automatů, přemíra sladkostí…
Mobilní telefony, které nám doslova kradou životy. Podle nedávné studie nám ukradnou 12 let života. Místo toho bychom mohli dělat tolik úžasných a obohacujících věcí.
Absurdní, že?
Také jsou zvyky jako odsouvání činností, vymlouvání se, dlouhé ležení v posteli, přehlížení situací, které nechceme řešit…
Tyto zvyky nás dostávají doslova pod svou kontrolu. Jsme jimi vlastnění.
A my jim to dovolujeme.
Můj velký zlo - zvyk od dětství bylo okusování rtů a s tím spojená závislost na balzámech. Doslova mě ovládal. V každé kapse a kabelce byl nějaký balzám.
S tím se pojil samozřejmě stres. Při odchodu z bytu – kontrola kapes. Při ztrátě nebo zapomenutí – panika.
Já však nechci, aby mě něco ovládalo.
Je to můj život. Nedává smysl, abych byla pod nadvládou hloupého zlozvyku.
Co se tedy stalo?
Odstranila jsem ho.
Zní to snadno, a v podstatě to snadné je.
Chce to jen vědomé, silné rozhodnutí a pevnou vůli.
Pak jsou krásné zvyky:
Meditace, čtení, cvičení (pokud na něm nemáme závislost), zdravá strava…
Zvyky, které jsou nápomocné a vedou nás k hodnotnějšímu životu.
Také můžou dovést až na vrchol, za našimi sny a cíli – pravidelnou činností, která nám pomáhá dovést nás, kam chceme.
Zvyky můžeme rozdělit na vědomé a nevědomé.
Nevědomé jsou ty, které nás ovládají. Děláme je automaticky. Neovládáme my je, ale ony nás.
Vědomé ty, pro které jsme se vědomě rozhodli – ty, které nám pomáhají.
Přinášejí nám benefit, na rozdíl od druhé kategorie.
Zlozvyky se také rády vrací.
Já se po několika měsících zvládnutí mého zlozvyku přistihla při okusování rtů. Je to stejné, jako jakýkoliv jiný zlozvyk – kouření, přejídání se, odkládání činností…
Můžeme na to reagovat několika způsoby.
Buď se vymlouvat, že je to těžké, a zlozvyku se poddat.
Nebo to vzít jako radost – výzvu. Můžu být ještě silnější, zvládnout něco, co mě ovládá.
Rozhodnutí je jen na nás.
Být svobodní, nebo ovládaní.
Je to tvrdé?
V čem?
A kdo řídí náš život?
Zamyslete se nad tím sami, až půjdete něco automaticky dělat.
Máte nějaké zvyky (zlozvyky)?
Vědomé, nebo nevědomé?
Ovládají vás, nebo vy je? 😊